Hrad Veveří

Hrad Veveří - jeden z nejrozsáhlejších a bohužel v současné době také i nejvíce zanedbaných hradních areálů u nás vznikal postupně během téměř osmisetleté historie. Původně zřejmě malý lovecký hrádek či pouze dvorec moravských markrabat je v pramenech poprvé připomínán roku 1213. Veveří jako opravdový kamenný hrad vzniká pravděpodobně až před polovinou 13. století. Mimo jiné jako místo královského dohledu nad osídlováním území vzhůru proti toku řeky Svratky.
Velmi výrazně byl hrad - v podstatě do dnešního rozsahu – rozšířen po polovině století 14. za vlády moravského markraběte Jana Jindřicha (mladšího bratra císaře Karla IV.), který z Veveří učinil jedno ze svých hlavních sídel.

 hrad_veveri

 


Po dobu husitských válek bylo Veveří pevnou oporou královské – tedy katolické – moci na Moravě, ale po skončení bojů je hrad a panství po několik desetiletí prakticky neustále v zástavním držení panských rodů a nakonec k roku 1531 přechází dědičně do vlastnictví pánů z Ludanic . S výjimkou hrabat ze Sinzendorfu, kterým Veveří patří téměř celé 18. století, hrad vždy poměrně rychle střídal majitele.
Význačné pozdně renesanční přestavby proběhly na počátku 17. století. V roce 1645 byly hrady Veveří a Pernštejn jedinými pevnostmi v širokém okolí, které odolaly Švédům při obléhání města Brna. Sinzendorfové mění hrad na hospodářské centrum velkostatku, ale také upravují staré paláce k tehdy modernímu bydlení v téměř „zámeckém“ stylu. Bohužel v té době jsou strženy dva nejstarší přemyslovské paláce ještě ze 13. století.
Po roce 1870 z iniciativy kněžny Ypsilanti je výrazně upraveno okolí hradu a na jižní stráni hradního ostrohu vzniká rozsáhlý park se dvěma skleníky.
Poslední šlechtický majitel hradu a panství Veveří – Arnold De Forest – Bischofsheim jej prodal roku 1925 Československému státu. Velkostatek byl nadále řízen ústředím v Rosicích a hrad byl zpřístupněn široké turistické veřejnosti.

 
V letech 1942 – 1945 bylo Veveří říšskou brannou mocí zabaveno pro potřeby jednotek Wehrmachtu a SS. Tento fakt je dodnes půdou pro mnoho tajemných a temných legend a báchorek.
Po válce je Veveří nakrátko opět zpřístupněno veřejnosti, ale na počátku 50.let je rozsáhlý hradní areál velmi necitlivě adaptován pro potřeby Lesnického učiliště, internátu a závodní školy práce. Tato instituce zde působí přes 20. let.
Po roce 1972 vzniká megalomanský projekt přestavby Veveří na mezinárodní studentské a kongresové centrum. Ze stavby byly realizovány jen první etapy, a to položení nové kanalizace a vodovodu a tzv. statické zabezpečení za pomocí rozsáhlých betonových injektáží, mikropilotáží a nástřiků. Z dnešního hlediska je jasné, že hrad a jeho historická a umělecká hodnoty byly těmito zásahy těžce poškozeny. Po roce 1989 byly nedokončené práce opuštěny a hrad ponechán téměř svému osudu.
Po několika neúspěšných pokusech o pronájem hradního areálu ke komerčnímu využití přešel SH Veveří v září roku 1999 ze správy ministerstva školství pod pravomoc ministerstva kultury a byl vřazen mezi památkové objekty spravované Národním památkovým ústavem v Brně. Díky Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR a mimořádným dotacím ze státního rozpočtu, Statutárního města Brna, JM kraje i dobrovolným sbírkám se za posledních několik let podařilo stabilizovat alespoň ty nejhorší havarijní stavy areálu – téměř všechny střechy vnitřního hradu, opravy Purkrabství a Prachové věže, restaurování části fresek v interiéru a další.
Od roku 2002 také hrad Veveří v sezoně nabízí návštěvníkům prohlídku stále se měnících provisorních expozic. Zájemci tak mají možnost při opakovaných návštěvách sledovat postup rekonstrukčních prací. Je třeba se ale smířit s faktem, že kompletní obnova hradních budov, mobiliáře, nádvoří a parků bude otázkou dlouhých let.

veveri